V dnešním článku se podíváme na pojem diskontní sazba, který s hypotékami sice nesouvisí přímo, protože se jedná o makroekonomický ukazatel, nicméně dokáže nepřímo ovlivnit jejich cenu, respektive výši úrokových sazeb, a pokud z něj jste schopní něco vyčíst, můžete odhadnout i to, jak se bude vyvíjet trh, což vám pomůže, pokud uvažujete o délce fixačního období. Nejprve se podíváme na to, co diskontní sazba je a co představuje, a následně se podíváme i na to, jaký má dopad na cenu hypoték.
Co je diskontní sazba?
Diskontní sazba je v zásadě úrok, za který si mohou komerční banky uložit finance u České národní banky (ČNB). Proč by to dělaly? Aby je zhodnotily. Z pohledu komerčních bank je tedy diskontní sazba indikátorem toho, jak levně úvěry mají nabízet, protože samozřejmě uložit si u ČNB je pro ně atraktivnější a jistější variantou, pokud je diskontní sazba solidní. Naopak národní bance to umožňuje stahovat peníze z oběhu, jak je potřeba – když chce stáhnout hotovost k sobě, zvýší sazbu a naopak, pokud na trhu finance chybí, diskontní sazbu sníží. Jedná se tak o základní nástroj měnové politiky ČNB a vedle dalších základních sazeb – lombardní a REPO, je takzvaný diskont nejnižší. Pokud by vás zajímala jeho výše, tak se stačí podívat na stránky ČNB – v současnosti je na úplném minimu, které se blíží nule.
Jak může diskontní sazba ovlivnit cenu hypoték?
Pokud už jste princip, který byl naznačen, pochopili, bude vám to jasné, nicméně ještě to vysvětlíme na příkladech. V případě, že ČNB chce trochu přibrzdit ekonomiku a snížit tedy počet poskytovaných úvěrů, diskontní sazba bude zvýšena. Proč? Protože komerční banky chtějí pořád vydělávat, a proto poskytují úvěry s úrokem. Na druhou stranu každý poskytnutý úvěr představuje riziko, zda peníze získají zpět. Když je diskontní sazba u ČNB vysoká, mohou místo poskytnutí úvěru radši uložit peníze u národní banky, aniž by podstupovaly jakékoliv riziko. Pokud se tedy diskontní sazby zvýší, banky sníží počet poskytnutých půjček (nabízejí jen ty s vyšším úročením, které chce menší počet klientů), uloží finance u ČNB a ta díky tomu jak lehce zbrzdí ekonomiku (podle toho, o kolik zvedne), ale také odsaje část hotovosti z oběhu.
Funguje to samozřejmě i naopak. Když diskontní sazba klesá, bankám se přestává vyplácet u ČNB peníze schovávat, protože riziko stojí za to, že na úrocích klientů vydělají víc, a proto budou půjčovat. K tomuto postupu přistupují národní banky především v době ekonomických recesí, aby trochu podpořily ekonomiku, což je samozřejmě případ i současné České republiky. Proto jsme mluvili o tom, že diskontní sazba se dnes téměř blíží nule, i když v minulosti, v době extrémně rychlého růstu, šplhala až ke dvěma procentům.
Závěrem ještě dodáme, že diskontní sazba se v jiném významu objevuje ještě v ekonomii podniku a úplně jiný význam může mít v jiných jazycích, protože národní banky si názvy sazeb upravují podle sebe.
Další články z rubriky
- Odečet, odpočet úroků z hypotéky
- Nabývací titul
- Dlužníci, fyzické osoby, registr
- Vinkulace pojistného plnění – co to je?
- Zrušení, výmaz věcného břemene – Jak zrušit věcné břemeno?
- Úroková sazba PRIBOR
- Zástavní právo smluvní k nemovitosti
- Co je jistina úvěru?
- Hypotéky – úrokové sazby
- Diskontní sazba ČNB
- Doba fixace úrokové sazby hypotéky
- Bonita klienta (scoring)
- Co je anuita a anuitní splácení?
- Další články z rubriky 'Hypoteční pojmy' »
