V dnešním článku se podíváme na pojem diskontní sazba, který s hypotékami sice nesouvisí přímo, protože se jedná o makroekonomický ukazatel, nicméně dokáže nepřímo ovlivnit jejich cenu, respektive výši úrokových sazeb, a pokud z něj jste schopní něco vyčíst, můžete odhadnout i to, jak se bude vyvíjet trh, což vám pomůže, pokud uvažujete o délce fixačního období. Nejprve se podíváme na to, co diskontní sazba je a co představuje, a následně se podíváme i na to, jaký má dopad na cenu hypoték.

Co je diskontní sazba?

Diskontní sazba je v zásadě úrok, za který si mohou komerční banky uložit finance u České národní banky (ČNB). Proč by to dělaly? Aby je zhodnotily. Z pohledu komerčních bank je tedy diskontní sazba indikátorem toho, jak levně úvěry mají nabízet, protože samozřejmě uložit si u ČNB je pro ně atraktivnější a jistější variantou, pokud je diskontní sazba solidní. Naopak národní bance to umožňuje stahovat peníze z oběhu, jak je potřeba – když chce stáhnout hotovost k sobě, zvýší sazbu a naopak, pokud na trhu finance chybí, diskontní sazbu sníží. Jedná se tak o základní nástroj měnové politiky ČNB a vedle dalších základních sazeb – lombardní a REPO, je takzvaný diskont nejnižší. Pokud by vás zajímala jeho výše, tak se stačí podívat na stránky ČNB – v současnosti je na úplném minimu, které se blíží nule.

Vyplňte formulář a dozvíte se jaké jsou aktuálně úroky u jednotlivých bank:

Jak může diskontní sazba ovlivnit cenu hypoték?

Pokud už jste princip, který byl naznačen, pochopili, bude vám to jasné, nicméně ještě to vysvětlíme na příkladech. V případě, že ČNB chce trochu přibrzdit ekonomiku a snížit tedy počet poskytovaných úvěrů, diskontní sazba bude zvýšena. Proč? Protože komerční banky chtějí pořád vydělávat, a proto poskytují úvěry s úrokem. Na druhou stranu každý poskytnutý úvěr představuje riziko, zda peníze získají zpět. Když je diskontní sazba u ČNB vysoká, mohou místo poskytnutí úvěru radši uložit peníze u národní banky, aniž by podstupovaly jakékoliv riziko. Pokud se tedy diskontní sazby zvýší, banky sníží počet poskytnutých půjček (nabízejí jen ty s vyšším úročením, které chce menší počet klientů), uloží finance u ČNB a ta díky tomu jak lehce zbrzdí ekonomiku (podle toho, o kolik zvedne), ale také odsaje část hotovosti z oběhu.

Funguje to samozřejmě i naopak. Když diskontní sazba klesá, bankám se přestává vyplácet u ČNB peníze schovávat, protože riziko stojí za to, že na úrocích klientů vydělají víc, a proto budou půjčovat. K tomuto postupu přistupují národní banky především v době ekonomických recesí, aby trochu podpořily ekonomiku, což je samozřejmě případ i současné České republiky. Proto jsme mluvili o tom, že diskontní sazba se dnes téměř blíží nule, i když v minulosti, v době extrémně rychlého růstu, šplhala až ke dvěma procentům.

Závěrem ještě dodáme, že diskontní sazba se v jiném významu objevuje ještě v ekonomii podniku a úplně jiný význam může mít v jiných jazycích, protože národní banky si názvy sazeb upravují podle sebe.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *